První česko-slovenský tábor – Malejovice 2011
Předposlední červencový týden se uskutečnil historicky první česko-slovenský letní tábor pro děti a mladé lidi s Williamsovým syndromem.
Občanské sdružení Willík ho uspořádalo ve spolupráci s Nadačním fondem Klíček v Malejovicích, malé vesničce ve Středních Čechách poblíž Uhlířských Janovic. Nadační fond Klíček se zabývá řadou aktivit, provozuje např. ve fakultní nemocnici Motol ubytovnu pro rodiče dětských onkologických pacientů, snaží se v Malejovicích vybudovat dětský hospic a dále také pořádá každé léto tábor pro děti nemocné, handicapované a sociálně slabé, prostě pro děti, které by normální tábor nebyly schopny absolvovat.
Jaké bylo složení účastníků? Z české strany ryze pánské — z Brna přijel Tomáš, ze Žatce Kuba a z Borku Adam. Slovenská skupinka byla početnější — přijela Simonka, Janka, Vladko, Tomášek a Miška. Vedoucí výpravy se stala Dr. Lenka Neuschlová, odborný program zajišťovala Petra Schmiedová (dříve Kacálková) a dva zástupci rodičů.
Děti se zapojily do programu malejovického tábora (30 dětí ve věku 5-18 let) bez problémů — absolvovaly společné hry a aktivity, vyrazily na velký výlet na hrad Český Štenrnberk, bludiště na zámku v Loučni, mini-zoo, ve volných chvílích i muzicírovaly, sportovaly a bavily se. Velký úspěch měla samostatná příprava snídaní, kdy děti vařily ovesnou kaši, mazaly pro ostatní rohlíky, krájely zeleninu.
Tábor splnil i účel integrační, naše děti měly kontakt se zdravými dětmi, zajímavá zkušenost to byla i pro organizátory tábora.
Věříme, že se tábor všem líbil a budeme se snažit, aby se v podobné podobě zopakoval i příští rok
Lepší úsudek si o táboře uděláte po shlédnutí fotogalerie.
(Hana Kubíková, 08/2011)
A nyní autentická zpráva od přímého účastníka tábora, Tomáše Kratochvíla. Díky, Tome!
Ahoj, jmenuji se Tomáš Kratochvil a jsem z Brna. Když jsem dostal pozvánku na letní tábor do Malejovic, tak jsem byl z té nabídky hodně nadšený, protože jsem chtěl poznat nové lidi.
Na pokoji se mnou bydleli Jakub, František, Vladko, Míro, Adam a Tomáš. Kluci byli moc fajn a na pokoji i mimo barák bylo moc veselo. Jídlo bylo moc dobré a bylo ho hodně. Každé ráno nás budili hudbou, hráli na kytary a zpívali. Po obědě byl odpolední klid, napřed jednu hodinu, po dohodě dvě hodiny. Já jsem byl rád, že byl odpolední klid, mohl jsem se vyspat a odpočinout si. Každý den někdo z naší skupiny musel ráno do kuchyně pomáhat s přípravou jídla. Já jsem byl v úterý a se mnou tam byl můj šéf František. Spolu jsme čistili zeleninu, krájeli na kousky a dávali do připravených misek. Pro táborové děti měl vedoucí připraven historický autobus Škoda 706 RTO na výlety do města, na hrad, zámek atd. Každý den dopoledne byly hry – fotbal, přehazovaná. Já jsem se na táboře seznámil s Patrikem, Pavlou, Helenou, Pavlem, Aškou, Mirem… Každý den také hrálo na kytary a bubny. Při výletě na zámek mě štípla do krku vosa, moc to bolelo a museli mě ošetřovat.
V Malejovicích se mě moc líbilo. Poznal jsem tam nové lidi, kteří byli moc fajn a bylo s nimi veselo. Pokud by byla šance příští rok, tak bych jel moc rád.
Tomáš Kratochvíl
