Relaxační pobyt maminek v Táboře – jaro 2022
Jarní relaxační víkend maminek nás tentokrát zavedl do jihočeského Tábora. Sestava byla sice trochu menší než obvykle (opět zaúřadoval covid), program byl ale přesto nabitý.
Už v pátek jsme si cestou z vlakového nádraží prohlédly revitalizovanou hráz rybníka Jordán a prošly se i zdejší botanickou zahradou. U zdejšího gymnázia nás zaujala originální socha místního rodáka herce Jiřího Herzána. Další zastávka: vyhlášená cukrárna Mocca café a zdejší báječné zákusky a zmrzlina. Historickým centrem jsme se pak přesunuly do našeho ubytování v penzionu Betty, v klidné vilové části města, kde se k nám připojila budějovická část výpravy. Odpoledne začalo trochu krápat, takže byl cíl jasný: vzhůru do táborského Muzea čokolády a marcipánu! Čekal tu na nás například čokoládový Jarda Jágr, pes Gump ze stejnojmenného filmu, Mr. Bean i se svým medvídkem. Z čokolády nebo marcipánu byl ale i obrovský dýmající vlak, maketa táborského náměstí nebo celá řada známých pohádkových postaviček. Poučily jsme se o výrobě čokolády a také ji v tekuté formě ochutnaly. Po večeři jsme se pak vydaly za kulturou, a sice do kina na film Poslední závod. Bylo to mrazivé…
Sobotu jsme věnovaly poznávání města a okolí, počasí nám vysloveně přálo. Dopoledne jsme se prošly údolím Lužnice po turistické cestě až k Harrachovce, odtud jsme se pak po druhé straně řeky vrátily a navštívily půvabné poutní místo a klášter Klokoty. Další velkou zastávkou byl zážitkový skanzen Housův mlýn s filmovou zbrojnicí. Dostalo se nám zajímavého výkladu, mohly jsme se podívat do tematicky vyzdobených pokojů zdejšího penzionu i vyfotit se v historické zbroji. Velmi se nám tu líbilo, a proto si jsme hned naplánovaly podzimní návštěvu s našimi dětmi. Poslední aktivitou soboty byla prohlídka táborského podzemí, která byla trochu náročnější, protože se jí spolu s námi zúčastnilo mnoho rozjařených návštěvníků akce Táborský Festival Vína. Večer už jen naštěstí zasloužilý odpočinek a povídání.
Na neděli jsme si objednaly prohlídku vily Hany a Edvarda Benešových v nedalekém Sezimově Ústí, kterou spravuje Úřad vlády. Bylo to rozhodně zajímavé. Poslední den pobytu přinesl výrazné zhoršení počasí, takže nás tentokrát tolik nemrzelo, že společný čas končí. Však to také nebyl pobyt poslední:-)
